FASHIONBOOK.CZ : Kurz oděvní tvorby na vlastní kůži

14.10.2014 14:16

Do konce února vám bude Karolína Krupková pravidelěně podávat report o fungování módního ateliéru Clarisse, kam dochází na kurz oděvní tvorby. S majitelkou a zakladatelkou kurzů Klárou Haunerovou mluvila o historii módy, založení oděvních kurzů i kam se její studenti mohou vypracovat.

 

IMG_9482-1

 

Co vás přivedlo k módě?

 

Deset let jsem chodila na malbu do „lidušky“ v Biskupské ulici, kde jsem byla jako tvořivý člověk nadšená z barev a ze všeho, co se tam vyrábělo. V osmé třídě jsem začala přemýšlet, co dál, protože jsem nic jiného než kreslit neuměla a matematika s češtinou mi byly cizí. A tak jsem docházela na konzultace na UMPRUMku, kde mi říkali – talent určitě máte, ale studujete u nás malbu, tak počítejte s tím, že to bude těžký. V deváté třídě jsem se rozhodla spojit malování s užitou tvorbou a rozhodovala jsem se mezi grafikou a módním návrhářstvím. Vyhrála móda.

 

A založila jste módní značku Clarisse. Ale nejen to – i módní ateliér. Jak se to stalo?

 

Úplnou náhodou. Nic takového jsem nikdy dělat nechtěla. Ale nebyla jsem spokojená s tím, jak probíhala výuka na jedné z vysokých škol – projít tři roky bakaláře, dva roky magistra, mít zkušenosti jen s módní tvorbou… ale s praxí to nemělo nic společného a v závěru člověk neměl potřebné kontakty ani uplatnění. Chtěla jsem tedy nastavit lepší systém a napadlo mě to udělat po svém. Nejdříve jsem školila pět lidí, kteří ke mně chodili asi tři měsíce a mohla jsem tak vychytávat věci potřebné k vedení kurzů – jaká bude intenzita výuky a praktické části, jak to propojit s průmyslem, aby studenti měli uplatnění, jaké znalosti jim chybí… Následně se uvolnily krásné prostory v Nuslích a já se rozhodla ateliér rozšířit.

 

IMG_9468

 Lektoři kurzů jsou úspěšní návrháři, podle čeho je vybíráte?

 

Ať už jde o Lenku Štěpánkovou, Ditu Petrusovou nebo Pavla Berkyho, každý z nich mě oslovil přes inzerát. Nechtěla jsem nikoho na doporučení, ale chtěla jsem si je naopak vyzkoušet sama. Když mi někdo řekl – hele, já mám super kamaráda, který by se na to hodil – já na to ne – chci inzerát, přijímací pohovor, vidět jeho tvorbu, jak se projevuje. Už od začátku jsem si byla jistá, že chci někoho, kdo je spíše technolog, kdo bude více na technickou stránku, a pak až doplňovat kreativce. Velmi důležitá pro mě byla Dita Petrusová Filipová, která vyplňovala kreativní část výuky. Hnala studenty do technických konstrukcí a dala tomu onu tečku, kdy jsme si řekly, že my dvě budeme fungovat nejlépe. A to jsme ani netušily, že o kurzy bude takový zájem, a že na to nebudeme ani stačit. Pak se k nám přidali Pavel Berky a Lenka Štěpánková.

 

Zmínila jste důležitost technické stránky při tvorbě oděvů. Jak se vaši studenti tváří, když zjistí, že je nečeká jen navrhování?

 

To je největší problém, se kterým tu se studenty bojuju. Někteří chtějí být jen kreativní, ale tak to nefunguje. Proto vždy narovinu říkám, že musí počítat s dělením výuky na 40 procent teorie a 60 praxe. Pokud se vám to nelíbí nebo chcete šít jen pro sebe, pro vaše děti, jděte na klasické šití jako zájmový kroužek. Praktická část je samozřejmě nejdůležitější, ale hned poté marketing, management, organizace oděvní firmy, jak založit úspěšnou oděvní značku, zbožíznalství a konstrukce střihu. Kreativitě se dá naučit a vypilovat ji, ale důležité je mít kontakty, potřebné znalosti a nevrhat se do toho po hlavě. V tomto případě vám knihy nepomohou, mnohem lepší je si promluvit s někým, kdo opravdu funguje jako módní návrhář. Proto máme i fashion talky s oděvními návrháři, kteří si s našimi studenty povídají a říkají jim, jaká je realita.

 

IMG_9470

Jaké návrháře si do ateliéru zvete?

 

Upřednostňujeme ty, kteří už mají něco za sebou. Důležité je, aby se studenti dozvěděli, jak začínali, jaké byly stinné stránky, doporučení, čemu se vyvarovat, a motivovat je k další tvorbě. Vybíráme takové návrháře, kteří za sebou mají i pády. Chceme se vyhnout fashion talkům s úspěšnějšími návrháři, kteří měli lepší kontakty, lepší finanční situaci, atd. Chci, aby studenti věděli, že i když ty možnosti nemají, mohou to dokázat. Navštívili jsme tak Ivu Burkertovou, Lenku Štěpánkovou, ale největší úspěch zaznamenává v poslední době Mirek Bárta. Nevím, jestli je to proto, že je muž, nebo že je dnes už známý a úspěšný, ale má úžasný osobní příběh, který studentky motivuje.

 

Kam studenti nejčastěji míří po absolvování vašeho kurzu?

 

Nejvíce doporučujeme školy v zahraničí – zejména London College of Fashion, kde mohou pokračovat na bakalářském stupni nebo v doplňkovém kurzu. Pak jsou i takové případy, kdy studenti odcházejí do zahraničí rovnou za prací. Najdou se tu ale i tací, kteří si chtějí založit vlastní podnikání a fungují jako samostatní návrháři. Český trh je samozřejmě malý, takže ne každý uspěje, ale snaží se a mají vysledky. Z toho mám radost a moc jim fandím.

 

IMG_9478

 

Jsme teď ve vašem novém ateliéru na Vinohradech. Co všechno tu mohou studenti najít?

 

Nastěhovali jsme se letos v lednu a doufám, že už tu zůstaneme. Všichni mi sice říkají – to je škoda, že nechceš rozšiřovat – ale mým cílem je zkvalitňování služeb a zachování maximálního počtu pěti studentů, ve kterém můžeme každému zajistit individuální přístup. Máme tu místnost, ve které probíhají přednášky, a je tu i taková přípravna pro samotné šití. Každý má své místo, šicí stroj, overlock, žehličku. No a to v podstatě stačí. Jde jen o to, aby každý měl vlastní prostor pro realizaci, a ten má tady zajištěn.

 

IMG_9476